Avokádo

Avokádo má svůj původní areál ve střední a jižní Americe. Divoké plody mají v průměru 4-5 cm, semeno 2 cm. Velké semeno zajišťuje mladým rostlinám dostatek výživy, než vyrostou z hustého pralesního podrostu a najdou si svůj prostor. Semena divokých avokád stará 7000 let byla objevena v mexických archeologických nalezištích, a semena 2500 let stará jsou již větší a početnější, což nasvědčuje počátkům kultivace avokádovníku. Název avokádo pochází z aztéckého ahuacacuauhitl, což znamená “varlatový strom”. Varlata připomínají tím, že rostou na stromě v párech a také byly považovány za afrodisiakum, což je činilo nepopulární v očích křesťanů. Španělé pak tento název zkrátili na aguacate a Angličané jej zkrátili na avocado. Jeden ze starých názvů je také aligátoří hruška. Španělští mořeplavci přivezli avokáda do Západní Indie, na ostrovy v Atlantiku a na Kanárské ostrovy. Začala tam být pěstována už v 18. století, jako podřadná plodina. Potenciál pěstování avokáda objevili v Kalifornii až na začátku 20. století. Dnes je to jedna z hlavních produkčních oblastí s nejznámějším kultivarem Hass. Ten má oblý tvar a hrubozrnnou tmavě fialovu slupku. Dalším favoritem je kultivar Fuerte s hruškovitým tvarem a hladkou zelenou slupkou. Avokáda na evropských trzích pochází hlavně ze Španělska a Izraele.

Konzumace a její přínos
Avokádo je jedno z mála druhů ovoce, které obsahuje tuky. Hlavně kyselinu olejovou, která patří mezi mononenasycené tuky, je lehce stravitelná a má prokazatelně blahodárné účinky při potížích s cholesterolem. Všeobecně je avokádo znamenitý zdroj tuku, lépe stravitelný než třeba olejnatá semena. Jsou také vynikajícím zdrojem draslíku a folátů, obojí velice příznivě působí na krevní oběh a srdce, přičemž foláty výrazně snižují riziko srdečních chorob a infarktu. Příznivý je i obsah hořčíku a absence sodíku. Nejnovější výzkumy dále odhalily obsah luteinu, látky působící proti rakovině prostaty a také beta-sitosterolu, který snižuje hladinu cholesterolu v krvi, přičemž avokáda čtyřnásobně překonala původního šampiona v obsahu této látky – pomeranče. Avokáda jsou navíc ovocem s nejvyšším obsahem vitaminu E z běžně dostupných plodů. Avokáda jsou nyní hojně doporučována jako součást stravy pro těhotné ženy, hlavně kvůli obsahu folátů, které jsou nezbytné pro zdravý vývoj plodu, stejně jako esenciální mastné kyseliny a draslík. Měkká dužina avokáda je vynikající už pro kojence, jako jedna z prvních složek jídelníčku se skvělou výživnou hodnotou. Avokádo nachází uplatnění i v kosmetice – je neocenitelné při ošetřování suché pleti, kdy zralou dužinu rozmačkáme a použijeme jako pleťovou masku.

Tip Vitariána
Avokádo je nepochybně dokonalý plod a nenahraditelná součást vitariánského jídelníčku. Je to vynikající potravina pro ty, kteří začínají se syrovou stravou. Z měkké tučné dužiny se dají vykouzlit skvělé dressingy, pikantní pomazánky (viz. avokádová pasta) a je to neocenitelná součást salátů, přičemž chutná skvěle i samotné, kdy ho jíme lžičkou přímo ze slupky. Zkuste rozmačkat avokádo s rozlisovaným česnekem, přidat kostky rajčete a provensálské koření, přikusujte listy salátu a budete nadšeni.

Zralé avokádo je při stisknutí prstem mírně měkké, ale ne kašovité. Na slupce by neměly být tmavé skvrny a příliš měkká místa. V obchodě jsou většinou plody tvrdé – nezralé. Avokádo patří k plodům, které nedosáhnou plné zralosti na stromě, ale až po spadnutí na zem, nebo utržení. Tvrdé avokádo nejlépe dozraje při pokojové teplotě, a ještě rychleji, pokud ho zabalíte do novin, nebo ho dáte do hnědého papírového sáčku. Zralý plod podélně rozkrojte (jako na obrázku nahoře) a obě půlky oddělte, pak vyjměte pecku. Špičkou tupějšího nože rozkrájejte dužinu ve slupce na “mřížku” – z neporušené slupky pak lžičkou pohodlně vyberete už hotové kostičky. Vskutku syrovým zážitkem je pojídání vyzrálého avokáda pouze rukama.