Bílkoviny, aminokyseliny

Bílkoviny patří k nejsledovanější složce v potravě. Na poli výživy je to nejvíce diskutované téma. Pojďme se tedy důkladně podívat co jsou zač a jestli jim právem patří tolik pozornosti. Bílkoviny patří k nejsledovanější složce v potravě. Na poli výživy je to nejvíce diskutované téma. Pojďme se tedy důkladně podívat co jsou zač a jestli jim právem patří tolik pozornosti.

Bílkoviny neboli proteiny jsou biopolymery složené z několika set až několika tisíc aminokyselin, vzájemně spojených peptidovou vazbou, jsou základní složky buněk všech organismů. Jsou přítomny ve všech organismech od virů až po živočichy. V jedné buňce organismu je obsaženo několik set až několik tisíc různých bílkovin s různou funkcí a aktivitou. Biologické funkce bílkovin v organismu jsou velice rozmanité: jsou stavebními látkami (například kolagen, elastin, fibroin), podbuněčných, buněčných, orgánových a tělesných struktur, mají katalytickou funkci (enzymy, hormony), umožňují transport látek a energie, pohyb organismů (aktin, myosin) a jsou rezervními látkami (ovalbumin, kasein). Zajišťují imunologickou obranu organismu.

Aminokyseliny jsou nízkomolekulární organické karboxylové kyseliny s jednou či dvěma aminoskupinami -NH2, jednotky bílkovin a peptidů. Vyskytují se ve všech organismech. Podle chemické stavby se dělí na aminokyseliny alifatické, aromatické a heterocyklické. Aminokyseliny jsou důležitou složkou výživy. Organismus člověka syntetizuje 10 z 20 aminokyselin vyskytujících se v bílkovinách. Zbývajících 10 aminokyselin, syntetizovaných rostlinami a bakteriemi, musí člověk dostat výživou. Tyto aminokyseliny se označují jako esenciální. Z aminokyselin vznikají v organismech metabolickými pochody nejen bílkoviny a peptidy, ale i složky nukleových kyselin, některé vitamíny, porfyrinové jádro a jiné. Aminokyseliny se vyrábějí hydrolýzou bílkovin, chemickou syntézou nebo fermentačním způsobem.

Plnohodnotná bílkovina
Již z definice bílkoviny je patrné, že nemůže existovat něco jako plnohodnotná bílkovina, kterou by tělo mohlo využít na všechny jeho pochody. Ať už se jedná o bílkovinu živočišného nebo rostlinného původu nemůže být asimilována jako celek. Tělo musí bílkovinu rozložit na aminokyseliny a ty pak použít ke stavbě bílkovin – součástí organismu . Každá aminokyselina má v těle jinou úlohu.

Trávení bílkovin a rozklad na aminokyseliny je velmi složité a náročné. Zejména trávení živočišných bílkovin je vysoce neefektivní a dále při něm vznikají odpadní látky jako kyselina močová, která působí v těle mnoho nepříjemností. Konzumace stravy bohaté na bílkoviny (maso, vajíčka, mléčné výrobky anebo luštěniny, obiloviny) vytváří v těle bloky (nerozložené a nevyužité zbytky bílkovin). Například zmíněná kyselina močová krystalizuje v kloubech = artróza.

Optimální přísun aminokyselin (bílkovin) si zajistíme konzumací zelenolisté zeleniny. Je bohatá na chlorofyl, který je téměř shodný s hemoglobinem. Listová zelenina nám dodá dostatek aminokyselin, vitamínů, minerálů, enzymů ale i vlákniny a celkově alkalizuje tělo.

Konzumace syrové zelenolisté zeleniny a bylin znamená přeskočení jednoho trávícího procesu (rozklad bílkovin na aminokyseliny). Tak se ušetří mnoho energie.

Tvrzení , že nemáme tělo na trávení býlí – zelenolisté zeleniny a bylin, není založeno na pravdě natož pak na zkušenosti. Každý kdo zkusí např. čerstvou zelenou šťávu uvidí, že ji tělo bez problému příjme a využije. Nepříjemnosti jsou způsobeny čistícími-detoxifikačními efekty, které jsou pozitivní a krátkodobé. Zda-li se člověk podobá více býložravci nebo masožravci posuďte v článku Je člověk masožravec?.

Bílkovina je mylně chápána jako zdroj energie. Když “potřebujeme” bílkoviny ve skutečnosti potřebujeme tuky. Zastánci bílkovin si myslí, že je potřeba živočišná bílkovina (maso, mléko) pro vytvoření živočišné bílkoviny lidského těla. To odporuje skutečnosti nejen během prvních měsíců lidského života, kdy malé dítě několikrát znásobí svou tělesnou váhu pouze na dietě složené z mateřského mléka. Většina mateřských mlék obsahuje pouze 2% bílkovin! Dominantní složkou mateřského mléka je tuk. Když uvážíme, že mateřské mléko je výživou člověka v době, kdy je růst těla zdaleka nejrychlejší, a obsahuje přitom 2% kompletní bílkoviny, je jasné, že právě bílkovina nemůže být onou zásadní součástí naší stravy. Pro budování svalstva jsou nezbytné kvalitní (nerafinované) tuky, aminokyseliny – zelené listy,semena a plody, čerstvý vzduch, fyzická aktivita a slunění. Vše důležité o tucích naleznete v článku Tuky.

Více než zajímavá je skutečnost, že největší podíl naší bílkoviny přijímáme s dusíkem, který neustále vdechujeme. Dusík je základní element ve struktuře bílkovinné molekuly.

Odkazy:

Článek Bílkovina v moči na serveru Vitalion.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.