Jak již mnohokráte bylo řečeno, vitariánství je cesta pro vytrvalce a leckdy není jednoduché se na této cestě udržet. Věřte mi, vím z vlastní zkušenosti, že nástrahy číhající na vitariány, kteří nejdou s proudem, ale vlastně úplně proti proudu jsou někdy hodně tvrdé. V tomto článku se pokusím o shrnutí několika poznatků a pomůcek, jak se syrovou stravou vydržet co nejvíce bez uklouznutí z cesty. Pročetl jsem mnoho materialů a článků, ale v jednom máme opravdu velkou nevýhodu oproti vitariánům ze západu, a tou je nedostatečná celoroční nabídka rozmanité a zvláště organické (BIO) produkce ovoce a zeleniny, která dělá tuto stravu neustále se obměňující a přitažlivou.
Znáte to, jste sami, venku je ošklivě a vy se opět cpete tím salátem, který už vám leze krkem a máte dojem, že jste ve svém ač správném počínání osamocenými askety, kteří občas nevědí zda to „odříkání“ za to stojí. Zkusím tu pro vás a i pro sebe sestavit pár rad jak se udržet na naší stezce za „světlem“.
- je dobré být především z vlastní vůle přesvědčený o správnosti tohoto stravování, to je základ dlouhodobého úspěchu
- studujte a vyhledávejte materiály, čím víc víte tím méně pochybností máte
- neodbývejte se, snažte si připravovat hezky vypadající a chutnající jídla, pokud vám pomůžou mít rád to co jíte a tím i sebe, potom prohřešky vůči kombinování surovin jdou stranou a dejte si třeba meloun s česnekem, hlavně , že vám to chutná a těší vás to.
- jezte pomalu a pořádně každé sousto prožvýkejte a prosliňte, víc z jídla dostanete jak chuťově tak nutričně.
- pokud máte zase a často hlad, zkuste vypít velkou sklenici kvalitní vody, protože hlad je často převlečená žízeň a i vitarián, který pije velké množství džusů by neměl zapomínat na pití čisté vody, možná budete překvapeni, jak vás taková voda dobře propláchne a vyčistí a rozhýbe ospalou peristaltiku, které leckdy samotné džusy nedomluví. Je dobré začínat den velkou sklenicí kvalitní vody a je už na vás, zda si do ní přidáte lžičku dobrého jablečného octa nebo několik kapek citronové šťávy. Celkově bych doporučil tak 4-8 sklenic vody během dne, v závislosti na množství vypitých džusů, či pokud je nejhůř i na částečném přísunu vařené stravy, která je vody často zbavena a k průchodu organismem ji nutně potřebuje dodat, jinak ji tělu odnímá.
- hýbejte se, běhejte, cvičte, špacírujte atd. – nejhorší je stojatá voda , ve které se vždy daří jedům a rozkladným procesům.
- pěstujte si vášeň k vaší stravě-těšte se na ten čerstvý salátek či skvělé jablíčko co vás čeká
Ještě bych rád přidal pár tipů jak se lépe poprat s oním ďáblíkem co nám sedí na rameni a každému občas našeptává do ucha: “Vykašli se na to, stojí ti to za to? Jen si klidně nějakou vařeninu dej.” Pokud s ním ještě bojujete, potom vám může pomoci něco z tohoto:
- snažte se v obchodech či supermarketech vyhýbat sekcím pro které stále máte slabost, třeba pokud se vám stýská po pečivu, nechoďte se mučit a oslabovat vůněmi do oné sekce apod.
- zkuste myslet na to jak vám bude dlouho nedobře po vašem prohřešku a to jen za pár krátkých příjemných okamžiků v puse, máte-li chuť na sladké, nahraďte to sladkým ovocem, sladkosti třeba sušeným ovocem, chutě na slané mořskými řasami, nebo rajčetem, celerem osoleným mořskou či himalájskou solí, tučné avokádem či ořechy a semínky atd. Zkuste prostě vytěsnit chutě na vařené nějakým obdobným syrovým pamlskem, který vám chutná.
- pokud máte stále neustupující chutě, tak vyzkoušejte vaše jídlo co nejvíce obměňovat. Možná jste moc monotonní a něco vám tudíž chybí, časté je to při vysokém podílu ovoce nad zeleninou.
- nepřejídejte se, budete mít víc energie. Ano vím, že je to někdy těžké, zvlášť když je to tak dobré.
- pozor na půsty, tak jak odpůstování vařených buněk z těla může silně snížit chutě na vařené, tak u někoho může pocit deprivace nastartovat jo-jo efekt a skončíte u přejídání. Půstujte pouze pokud umíte delší půst řádně ukončit a v nevypjatých situacích, třeba půst z nedostatku peněz není zrovna správný přístup.
- poslední na programu jsou tlaky okolí – zkuste se nedat strhnout špatnými návyky většiny, buďte individualitou, která si jde vlastní cestou a nepovyšuje se nad druhé, i když občas to stádem dobrovolně běžícím do propasti zavání, nebuďte ovce.
Pokud opět zahučíte do vařeného, berte to jako další lekci a dobře si zapamatujte jak vám po tom bylo po těle i na duši, příliš se ale nebičujte a neobviňujte, jsou to negativní emoce, vždyť máte stále možnost nastoupit do správného vlaku o kterém většina lidí téhle planety ani netuší jak má blízko jeho zastávku a do jak pohodového stavu těla a mysli vás může dovézt.