Maso

Masem se rozumí zejména svalovina živočichů. Obecná definice je obšírnější: všechny části těl živočichů, včetně ryb a bezobratlých, v čerstvém nebo upraveném stavu. Podle této definice patří mezi maso i živočišné tuky, krev, droby, kůže a kosti (pokud se konzumují), ale také masné výrobky. Zdrojem mas jsou především domestikovaní živočichové a lovná zvěř (zejména savci, ptáci, ryby, bezobratlí, obojživelníci a plazi).

Složení
Maso je dominantním zdrojem bílkovin i tuků. Obsahuje vitamíny (zejména skupiny B), minerály ale i těžké kovy. Je kyselinotvorné.

Konzumace
Konzumace masa je prastarý a ztuhlý zvyk, který by měl být podrobně přezkoumán. Jak se nejen zde každý může dočíst a pak sám na sobě přesvědčit, je to opravdu nesmyslná věc. Maso se mylně používá jako rychlý a koncentrovaný zdroj energie. Lidské tělo nemůže využít něco jako plnohodnotnou bílkovinu. Bílkovina ať je jakéhokoliv původu musí být složitě rozkládána. Tento proces rozkládání je energetický a časově náročný. Vznikají přitom jedovaté látky jako je kyselina močová. Dále tělo nedokáže využít a téměř ani vyloučit cizí cholesterol. Až následně může tělo využít rozložené aminokyseliny a poskládat si z nich potřebné bílkoviny.
Bílkovina je sice strukturou našeho fyzického těla, každou naší buňkou, ovšem je mylně chápána jako základní stavební látka a zároveň zdroj energie. Když si “žádáme” bílkoviny ve skutečnosti potřebujeme tuky. Zastánci bílkovin si myslí, že je potřeba živočišná bílkovina pro vytvoření živočišné bílkoviny. To ale odporuje skutečnosti během prvních měsíců lidského života, kdy malé dítě zdvojnásobí svou tělesnou váhu pouze na dietě složené z mateřského mléka. Většina mateřských mlék obsahuje pouze 2% bílkovin! Dominantní složkou mateřského mléka je tuk.

Bez jakých tuků se tělo neobejde a vše důležité o tucích naleznete v článku Tuky.

Honba za bílkovinami jako stavební látkou také není na místě, jelikož tělo musí bílkovinu složitě a neefektivně rozložit na nižší části = aminokyseliny. Bílkovina proto není onou potřebnou složkou stravy. Jsou jimi aminokyseliny a ty se v přírodě vyskytují jak v rostlinné formě tak živočišné. Až z aminokyselin může tělo poskládat bílkoviny. Příkladem jsou savci býložravci, kteří během svého života nabudou ohromné množství svaloviny čistě jen z rostlinné stravy (gorila, slon, zebra, žirafa, hroch). Bílkoviny jsou jen souborem aminokyselin. Všechny potraviny bohaté na bílkoviny (maso ale i naklíčené obiloviny a luštěniny) vytvářejí v těle překážky.
Lidé i zvířata si produkují vlastní cholesterol. Každá buňka v lidském těle produkuje tolik cholesterolu kolik sama potřebuje. Jen kojenec potřebuje cizí cholesterol a ten dostává v mateřském mléce. Problémy s cholesterolem existují pouze v případě konzumace živočišných bílkovin a tuků, protože lidský organizmus není stavěný na trávení cizího cholesterolu, tak jak je to u masožravců. Ať už se jedná o červená, bíla masa nebo ryby nelze zmínit ani jednu pozitivní věc na jeho konzumaci. Současné studie dokazují, že čím vyšší je konzumace masa, tím je vyšší výskyt astmatu, artritidy, rakoviny, srdečních a ledvinových chorob, diabetu, revmatismu, osterporózy a alergií.

Etika a kvalita potraviny
Současná kvalita masa je ovlivněna krátkozrakostí a honbou za ziskem. Proto se zvířata chovají v nedůstojných velkochovech, krmí se nejlevnější, nekvalitní a nepřirozenou stravou, jakou si ani neumíme představit. To vede stejně jako u lidí, když se konzumuje nepřirozená strava, k velkému výskytu chorob. Ty se potírají extrémním přísunem antibiotik, umělých hormonů a dalších chemikálií. Tyto toxické látky jsou přítomné v mase, mléčných výrobcích a vajíčkách. Při spotřebě těchto komodit člověk dostává silnou dávku těchto toxinů. Hodně lidí argumentuje, že současné rostlinné plodiny jsou otrávené chemikáliemi. Už si ale neuvědomují, že živočišné produkty co se jim objevují na talíři také jednou chodili a byli krmeny stravou ještě horších kvalit než se podává lidem. Jen co se týká pesticidů bylo zjištěno, že konvenčně vypěstované maso obsahuje 14x více těchto chemikálií než konvenčně vypěstovaná zelenina (pro doplnění mléčné výrobky asi 5x více) – a co teprve obsah hormonů a antibiotik? K další degradaci kvality dochází s globálním zhoršováním životního prostředí. Není proto na místě doporučovat rybí maso jako vhodnou náhradu červených a bílých mas. Další jedovatou látkou v mase je adrenalin, který vylučuje zvíře ve stresu před porážkou. Ten má na člověka negativní vliv jak po fyzické, tak psychické stránce.

Tip Vitariána
Věc kterou by konzumenti masa a vajíček měli mít na paměti je to, že jsou to kyselé potraviny a proto by měli být konzumovány s velkými dávkami syrové zelenolisté zeleniny (saláty, kapusta, zelí, brokolice, špenát) a rozhodně ne spolu se škroby (brambory, pečivo, rýže, obiloviny). Zelenolistá zelenina je alkalická a postará se nejen o neutralizaci kyselin, ale také o lepší vyloučení tepelně upravených bílkovin a tuků.
Vhodná možnost jak se vyhnout konzumaci otrávených vajíček a masa je nákup u ekologického biozemědělce, který nepoužívá při chovu extenzivní a nehumánní metody.

Nejmoudřejší je však vyloučení těchto nebezpečných a nedokonalých potravin z jídelníčku.