Pampeliška

Pampeliška (Taraxacum officinale) je trvalka s vřetenovitým kořenem. Na vrcholech bezlistých lodyh je jediný zlatožlutý květ. Listy jsou v přízemní růžici. Kořen, stvol, i listy roní typickou hořkou mléčnou tekutinu. Plodem jsou ochmýřené nažky, jejichž soubor tvoří kulovité útvary. Kvete od dubna do července, ale výjimečně můžeme květy najít mnohem později. Pampeliška je velice hojná, a všichni ji určitě dobře známe.

Konzumace a její přínos pro lidské zdraví
Nejběžněji využíváme pampelišky ve vitariánské kuchyni do salátů, kdy používáme zdravé listy i květy. Další možnost je odšťavňování, kdy je nutné použít odšťavňovač na principu lisu (GreenStar, Champion, Lequip Visor). Použít můžeme nejen nadzemní část rostliny, ale i kořen. Ten obsahuje množství minerálních látek, z nichž je zajímavý obsah mědi. Pampeliška byla po staletí používána pro léčbu jater, žlučníku a ledvin. Tyto orgány jsou stimulovány hořkými složkami byliny (taraxacin), které tak celkově posiluje trávení a příznivě ovlivňují vylučování žluči. Pampeliška je dále bohatá na vitamíny, listy obsahují mnoho vitamínu A, také vitamin C, D a vitamíny skupiny B. Z minerálních látek jsou to železo, hořčík, křemík – minerál krásy, zinek, vápník a mangan. Již dlouho je známo, že pampelišky povzbuzují metabolismus a čistí krev. Jsou používány při léčbě ekzémů i rakoviny. Nedocenitelný je také vysoký obsah chlorofylu .

Tip vitariána: Pampeliška je zkrátka snadno dostupná a přitom velmi hodnotná součást jídelníčku. Je proto součástí mnoha “vařených” receptů. Její konzumace za syrova je samozřejmě mnohem přínosnější a více přirozená. Stejně jako ostatní divoké byliny, má pampeliška několikrát vyšší obsah minerálů a vitamínů než kulturní plodiny, a navíc není chemicky ošetřena. Nesbírejte ji ale u polí, popřípadě na pastvinách mezi poli. Ty bývají pro vyšší výnos hnojeny. Pampelišky tam dosahují nepřirozeně většího vzrůstu. Vynikající jsou mladé lístky do salátů, buď pro zpestření, nebo jako hlavní složka. Je třeba si zvyknout na nahořklou chuť, která však vždy napovídá, že konzumovaná bylina prospěje našemu zažívání. Při výrobě šťávy je vhodné ji zředit šťávou z jablek nebo okurky, aby její chuť nebyla tak výrazná. Je to ale otázkou zvyku. Čerstvá šťáva z právě nasbíraných divokých bylin vás určitě pěkně “zvedne ze židle”. Při procházkách přírodou můžete sežvýkat mnoho čerstvých listů této skvělé potravy (chleba se salámem nechte doma :).

Odkazy

• Smetánka lékařská na serveru Vitalion.cz