Pečivem rozumíme především výrobky z obilné mouky, které jsou tepelně zpracovány teplotami vyššími 100 °C – pečením. Je podstatnou součástí stravy většiny populace tzv. vyspělého světa, přičemž ho bez váhání můžeme označit za jednu z hlavních příčin zdravotních problémů, tzv. civilizačních chorob a obezity. Jakkoliv se toto tvrzení zdá odvážné, při bližším prozkoumání tohoto tématu nevyhnutelně docházíme k závěru, že pečivo rozhodně není vhodná a efektivní složka potravy člověka.
Lidé zatím nekonzumují pečivo příliš dlouhou dobu, v porovnání s dobou, kdy člověk kráčí po povrchu Země. A není to tak dávno, kdy pečivo prodělalo jednu ze svých nejvýznamnějších proměn. Byla to bouhužel proměna k horšímu (jak je tomu ve vetšině případů vývoje lidského jídelníčku). O čem je řeč? O zrodu bílé mouky! Ta spatřila světlo světa za dob Rakouska-Uherska. Zrno bylo rozemleto obzvláš silně, a co hůř, z mouky byly odstraněny otruby (obaly zrna) a klíčky – právě ty části, které jsou co do obsahu cenných látek nejhodnotnější. Ze zrna, které bylo po tisíce let používáno jako celek tak zbyla jen bílá ochuzená škrobnatá hmota.
Pečivo z této mouky bylo vděčně přijato vyspělou evropskou společností, a samozřejme i v USA. Všichni dobře známe tzv “grahamové pečivo”. Nese název po Sylvestru Grahamovi (1784 – 1851), který jako první začal veřejnost upozorňovat na nebezpečí spojené s konumací bílého pečiva. Stejně tak bílé pečivo “přijala” elitní lékařská obec. Jejich hlasy ale umlčely obří svazy “pšeničného průmyslu”, pro než se bílé pečivo stalo vynikajícím prodejním artiklem – jak typické pro dnešní dobu ovládanou nadnárodními giganty.
Pečivo je složeno převážně ze škrobů, o jejich nevhodnosti jakožto lidské potravě se dozvíte ve článku Škroby. Právě koncetrované škroby jsou hlavní příčinou škodlivosti pečiva pro lidské zdraví.
Potože škodlivost bílého pečiva se postupně dostává do povědomí široké veřejnosti, trh zareagoval nabídkou tzv. celozrnného pečiva. To je prezentováno jako zdraví prospěšné díky obsahu vlákniny a zmíněných otrub. Vě většině případů se však jedná pouze o pečivo s malým přídavkem grahamové mouky, které je pro efekt posypáno např. lněným semenem. V horším případě je to pečivo z bílé mouky, které bylo obarveno do tak zdravě vypadající hnědé podoby. Mnohdy se jedná až o příliš nápadně tmavé pečivo. Při bližším průzkumu však zjistíme, že v upečeném těstu není ani stopa po celozrnné mouce. Novějším trendem je také pečivo trvanlivé, například balený toastový chléb. Výčet použitých konzervantů a jiných umělých chemikálií mluví za vše. Většina lidí si ještě bohužel nezvykla složení kontrolovat, nebo se bůhvíproč domnívá, že jejich tělo potřebuje “živiny” jako kypřící přísada, elmulgátory, přípravek zlepšující mouku (proč je mouku potřeba zlepšovat?)regulátor kyselosti,konzervanty, protihrudkující přípravek.
Tím můžeme téma “pečivo” uzavřít. Stačí dodat, že pečivo je většinou z jídelníčku poměrně těžké vyřadit a bývá to často ta poslední “vařená”, s níž začínající vitariáni bojují. Pokud jste přesvědčeni o nevhodnosti pečiva, ale ještě nejste schopni se ho vzdát, volte to jen menší zlo. V prodejnách zdravé výživy můžete koupit opravdu celozrnné pečivo bez jiných přísad, k jehož nakypření je používán kvásek místo droždí. Jezte ho vždy s listovou zeleninou, to usnadní průchod střevem, a vyhněte se kombinacím s mléčnými výrobky, masem či marmeládou. Zajímavou náhradou pečiva pro ty, kdo si občas chtějí “zakřupat” jsou lněné placky.