Škroby

Škroby jsou složité karbohydráty a jsou obsaženy v rostlinách, které je používají jako zásobní látky. V lidské stravě se s nimi nejčastěji setkáváme v podobě výrobků z mouky – mletých semen obilovin, dále také v rýži, luštěninách nebo bramborách.

Právě tyto potraviny tvoří značnou část dnešní potravy bežného člověka. Důvodů, proč jsou škroby jako složka lidské stravy nevhodné, je několik. Nejdříve je dobré uvést, že v našem těle se škroby vůbec nevyskytují, lidské tělo je prostě jako zásobní látky nepoužívá. Škroby navíc nejsou rozpustné ve vodě do té míry, aby je tělo mohlo vstřebat. Veškeré látky, které mají tělu sloužit jako živiny musí být nejprve rozpuštěny ve vodě, a poté pronikají v roztoku přes stěny trávícího traktu. Aby tělo mohlo použít škrob, musí ho nejdřív rozštěpit na jednodušší cukry rozpustné ve vodě – glukózu, což ho stojí dost energie.

S tím souvisí další problém konzumace škrobů, a to forma, v níž škroby požíváme. Převážná část mouky používaná k výrobě pečiva je na jemno vymletá denaturovaná hmota, která byla ještě pro jistotu zbavena obalu zrna (otruby), právě tato část přitom obsahuje ty nejcenější látky pro lidskou výživu z celého zrna (biotin, riboflavin). Tato jemně vymletá mouka bez obalů zrna se začala vyrábět za dob Rakouska-Uherska a tuto “lahůdku” brzy převzal i obilný průmysl v Minnesotě. Mouka pak byla rok od roku více denaturovaná, jemná a ochuzená o základní živiny. Hlavním kamenem úrazu konzumace škrobů je ale jejich tepelná úprava. Při zahřátí škrobu nad 70 stupňů dochází ke zrosolovatění (gelatinizaci) škrobového zrna – jeho struktura se přitom poruší. Z hlediska stravitelnosti přitom nastane zajímavý jev – větší podíl zrosolovatělého škrobu je mnohem lépe stravitelný než syrový škrob, v těle se rychleji štěpí na cukry a způsobuje tak nadměrné vyplavení cukru do krve. Tento jev je samozřejmě nežádoucí a je jednou z příčin všech problémů způsobených nadměrným obsahem cukrů v těle. Podstatně menší část škrobů je při tepelné úpravě přeměněna na škroby dokonale NEstravitelné, jejichž efekt v těle je stejně “blahodárný” jako u škrobů zrosolovatělých – tyto nestravitelné zbytky se stávají součástí ztuhlého toxického povlaku ve střevě, nebo ucpávájí lymfatický systém.

Ještě horší variantou úpravy je pečení a smažení, kdy dochází ke kontaktu se žhavými tuky. To jest např. máslo a oleje při pečení – hlavně různých moučníků, nebo oleje při smažení a fritování. Přehřáté tuky v těle nemohou emulgovat (rozpustit se ve vodě) a jsou nestavitelné, přičemž dochází k nasycení škrobů těmito tuky – tato kombinace je pak vskutku “vražedná”. Jedná se především o různé moučníky a cukroví, hranolky, bramboráky, palačinky, chipsy…tyto “nepotraviny” by měli ze své diety vyřadit nejen vitariáni, ale všichni lidé, kterým aspoň trochu záleží na jejich zdraví!! Je třeba zdůraznit, že jakákoliv substance, kterou vaše tělo nemůže správně strávit a hlavně vyloučit se nevyhnutelně stává příčinou mnoha problémů! Jasně tedy docházíme k závěru, že škrobnaté potraviny jsou pro lidskou výživu nevhodné, a to nejen v tepelně upravené formě. Závěrem stačí dodat, že lidé jsou na konzumaci škrobů závislí, a to kvůli zmíněnému “přecukrování” organismu. Cukr v těle totiž navozuje příjemný stav, dodává falešný pocit energičnosti. Proto se všude setkáváme se stále více přeslazenými potravinami. Tak jako ostatní drogy si ale i cukr vybírá svou daň (viz CUKRY). Jako nejpřijatelnější forma konzumace škrobů se jeví syrové zrní, ale vždy předem naklíčené a pojídané spolu s listovou zeleninou – to napomůže trávení. Naklíčením se tak aktivují enzymy v zrnu a část škrobů se začíná štěpit na jednodušší cukry. Pravidelnou konuzumaci zrní však stejně nelze doporučit.

Článek “Pečivo” najdete zde.